23.01.2010       0

Výzva k generálnímu Prokurátorovi RF  V.V. Ustinovovi vzhledem  k nárůstu uplatňování vůči  ruským patriotům článku 282 Trestního Kodexu RF o „ rozpoutávání rasové nesnášenlivosti“ ve vztahu k židům.


103793 Moskva, ul.B.Dimitrovka, 15A,
Generální Prokuratura RF
Ustinovovi V.V.

Vážený pane Generální Prokurátore.

Obracíme se na Vás s touto Výzvou vzhledem k neblahému stavu v naši zemi , který má všechny příznaky maskované  genocidy ruského národa a jeho tradiční kultury. Konkrétní právní část této Výzvy je sdělena v posledních odstavcích, bodech 1-4. Ale proto, že  na tuto otázku je vzneseno tabu, nechceme ponechat jen suché právní sdělení k obsahu dané Výzvy, ale pokusíme se ukázat reálné důvody našeho zneklidnění.

18. prosince 2003 prezident RF V.V.Putin ve svém televizním projevu k národu uvedl následující údaje : v roce 1999 na základě čl. 282 TK RF o „ rozpoutávání rasové nesnášenlivosti“ byly odsouzeny 4 osoby, v r. 2000 – deset, a v r. 2003 bylo  „zahájeno 60 trestních řízení a 20 předáno k soudu ,z toho  přibližně 17-20 osob bylo obviněno.“
/V.Putin – rozhovor s Ruskem 18.prosince 2003. S 53/ Jsme přesvědčení, že tato tendence existuje i nadále.

Iniciátory většiny žalob jsou židovští činitelé nebo organizace,  oni obviňují své oponenty v „ antisemitismu“.   Většina obviněných i odsouzených  patří k ruským patriotům. Teď v „antisemity“ je zapsán i nezávislý politik a publicista, ex předseda GOSKOMPEČATI
B.S.Mironov.

Uznáváme, že  vyjádření patriotů na adresu židovstva jsou někdy velmi záporná, zbytečně emotivní, nemístné v obecné auditorii a soud je uznává jako extremismus. Ovšem na výše uvedených soudních jednáních se vůbec  nezkoumal důvod takové tvrdosti vyjadřování i původu  tohoto  „extremismu“ v daném konfliktu mezi národy.Hlavní otázkou, kterou by se měly zabývat orgány vyšetřování a soud , je : zakládá li se na pravdě  toto tvrdé negativní mínění ruských patriotů o židovství  a o jádru židovské víry.

V případě, že není pravdivý základ  pro negativní souzení-  pak skutečně jde o  ponížení židovské rasy a může se jednat o rozpoutávání rasové nesnášenlivosti. Ale v případě, že se tento negativní názor zakládá na pravdě, nehledě na  emotivnost vyjádření  , nemůžeme považovat  za čin „rozpoutávání rasové nesnášenlivosti“ ponižující národ, apod./ Například říci slušnému člověku, že je zločinec- je ponížením pro tohoto člověka, ale pojmenovat zločincem skutečného odsouzeného zločince – je jen pravdivá konstatace faktů/.

Kromě toho, jelikož v daném  konfliktu mezi národy jsou přítomny dvě strany / jak žalující tak i obžalovaná/ je třeba zjistit : jaká ze stran první rozpoutala tento konflikt  a nese odpovědnost za stávající stav a jestli nejsou následně  činy obžalované  strany   jen sebeobranou v důsledku  agresivních činů žalující strany?

Ujišťujeme Vás, pane Generální Prokurátore, že v  celém světě existuje velké množství  všemi uznávaných faktů a pramenů, na základě kterých může být  nesporně dokázáno: negativní přístup ruských patriotů k typickým vlastnostem židovství  a jejich  činům  se zakládá na  pravdě , přičemž  činy židovství nejsou náhodné , odpovídají základům judaismu a praktikují se déle než dva tisíce let . Právě proto, vytýkaná  patriotům vystoupení a publikace proti židovství, jsou faktem sebeobrany, která nevždy je stylisticky správná , ale zcela  opodstatněná .

Pro potvrzení toho obracíme Vaši pozornost na oficiálně vydanou v  Moskvě Kongresem Židovských náboženských Organizací  a Sdružení v Rusku / KEROOR/ knihu „Kicur Šulchan Aruch“, vytištěnou již v několika vydáních .  Jedná se o  zkrácené vydání judaistických  zákonů „ Šulchan Aruch“, vytvořených před několika století na základě Talmudu,  které jsou směrodatné dodnes.

V Předmluvě k této knize ve vydáních r. 1999 a 2001 hlava výboru KEROOR rabín Zinovij Kogan  upřímně se přiznává /kursiva  autora/ :

Redakční rada KEROORu pokládá za nutné vypustit některé halachické pokyny…, zveřejnění  kterých v ruštině by bylo pochopeno občany  RF, které nevyznávají  judaismus, jak nevyprovokovanou urážku. Čtenář, který by rád přečetl „Kicur Šulchan Aruch“ v plném rozsahu,  je zván do ješivy, aby prostudoval tuto a množství jiných svatých knih v originálu“.

Jinými slovy jeden z lídrů  židovství  v RF přiznává urážlivým pro nežidovské občany RF znění některých  přikázání judaistických  zákonů   chování , no pokládá za účelné  pozvat své soukmenovce k prostudování těchto urážek do ješiv- židovských škol, financovaných ze státního a regionálních rozpočtů. Ale i v tomto cenzurovaném vydání nacházíme následující  zákony  chování :

- V „Zákonech o modlářství  se uvádí, že „figura z dvou překřížených hůlek- /kříž/, kterým se klaní, se zakazuje k použití“- neboli, křesťanství se řadí k modlářství a všechny zákony chování vůči pohanům  /nežidům/, myslí  tím v Rusku (státě s obyvatelstvem převážně pravoslavného vyznání), především  pravoslavných křesťan. /str.389/

- Další  pokyn „ při pohledu na modlářský dům / ,tj. na křesťanský chrám/ je nutné vzývat prokletí : „Pán zničí dům pýchy“ a“ při pohledu na rozbořený chrám volat:

- “Bůh pomsty se zjevil !“. I toto je málo,  následuje další varianta pokynu : „mnozí si myslí, že v tomto přikázání   se mají na mysli domy nežidů , žijících v blahosti, klidu  a bohatství.“ /str. 389-390/.

- Přirovnávajíc nežida k exkrementům  / str.47-48/

- Zákaz  učit nežidy řemeslům /str. 390/

- Židovka nesmí pomáhat nežidovce při porodu, kromě případů „ aby nevyvolala nepřátelství k nám….a jenom za peníze“/str. 390/

- „V případě, že člověk  půjčil od nežida a ten umřel, má právo odmítnout  výplatu dluhu synu věřitele, který přesně neví půjčoval-li jeho  otec, či ne „ /str.405/

- Při peněžních výplatách v případě , že žid sám se zmýlil je možné tohoto využít ve svůj prospěch“ /str.406/

- Je zakázáno vydávat žida do rukou nežida, v případě, že se jedná o jeho život nebo majetek, je  jedno, je- li toto učiněno  ústně nebo činem, je zakázáno donášet na žida , nebo ukazovat místo, kde je schován jeho majetek“ /str.408/- důrazně upozorňujeme na to, že toto přikázání se vztahuje na chování židů  při vyšetřování nebo při soudním jednání.

- Samozřejmě  do 13 hlavních principů judaismu je včleněno očekávání příchodu světovládce, který dá možnost jen Židům vládnout nad všemi národy světa: „Bezvýhradně věřím v příchod Mesiáše,  i když se zdržuje, přece jen budu každý den očekávat jeho příchod.“ /str. 485/ V učení pravoslavné církve tento světový vládce –je Antichrist, o čemž nás varoval Ježíš  Kristus  / od Jana 5:43/, také apoštol Pavel / 2 Fen. 2 / a další svatí otcové Církve. Toto  je důležitá a  neoddělitelná část pravoslavné věrouky o ukončení dějin.

V Předmluvě k této knize hlava výboru KEROOR Kogan píše, že „Talmud – je nepřekonatelný památník židovské geniality“ a daný kodex  jeho morálky“ Kicur Šulchan Aruch“-je čítankou židovské civilizace naší doby… Tuto knihu absolutně potřebujete. Můžete se chovat přesně tak, jak je tam zapsáno a byt jistým, že jste splnil vůli  Všemohoucího“.

Ovšem hlavní rabín Ruska A,Šajevič  ve své Předmluvě ještě dodává : „Zájem o tuto knihu předčil všechna naše nejsmělejší očekávání . Velké množství děkovných slov přichází  k nám po celou tu dobu  . Ještě větší počet dopisů obsahuje žádost s prosbou o pomoc při získání  této knihy.“

To znamená, že kniha není historickým památníkem, nýbrž návodem k činu.

Předpokládáme, že už jen na základě tohoto oficiálního židovského vydaní soudní orgány  RF  by měly  s odvoláním na  čl. 282 TK RF zastavit šíření náboženství, které podněcuje u židovstva nenávist  ke všemu obyvatelstvu RF. Tím spíše, když se podíváme do nekráceného vydání tohoto  „nepřekonatelného  památníku  židovské geniality“-„Šulchan Arucha“, studovaného v ješivách .

Použijeme překlad amsterdamského vydání této knihy, kterou z hebrejštiny  přeložil slavný soudní expert, vědec- hebraist   doktor Karel Ecker , pro soudní jednání v Německu v roce 1883. / Dr. K. Ecker, „Der Judenspiegel“ im Lichte der Wahheit - eine wissenschaftliche Untersuchung „ Paderborn.,1884, překlad do ruštiny byl uskutečněn  v r.1906. : doktor K.Ecker  „Židovské zrcadlo ve světle pravdy. Vědecké pojednání“ .Tento soud se konal na základě  žaloby Židů na jednoho ze svých bývalých soukmenovců Justusa-Brimana, který přestoupil na křesťanství a vytiskl  nelidské zákony „Šulchan Aruch“ a „Talmud“. Ale tentokrát soud  ho očistil, a potvrdil, že skutečně otištěný překlad  odpovídá použitému židovskému prameni. Doktor Karel Ecker poopravil jen některé nepřesnosti- opravený jim text použijeme níže v charakteristických úryvcích s uvedením názvu přesných židovských pramenů / s důvěrou v kvalifikaci  německého experta – hebraisty a německého soudu/.

- „Jeho / nežida/ sémě se považuje za sémě dobytka“ / Tosefta – dodatek k Talmudu Ketubot, 3b/ „ K úmrtí sluhů a služebních  se nepronášejí slova útěchy  pozůstalým , nýbrž je nutné říct židovi-hospodáři „ Kéž Bůh ti nahradí ztrátu.“, přesně tak se vyslovuje lítost člověku, když mu pojde býk nebo osel“/Jore de ´a ,377-1/.

-„ Zakazuje se zachraňovat je / nežidy /, když jsou v ohrožení života. Například, když vidíš , že jeden z nežidů upadl do moře a se topí, nepomáhej mu, i když ti chce zaplatit…

  …Dovoleno je zkoušet na nežidech léčiva - jsou  li účinná? / Jore de ´a,158 -1/

-„Peníze nežida je v podstatě majetek bez majitele a kdo přijde prvním, bude ho vlastnit“. „Ve vztahu k nežidovi neexistuje lež“ /Chošen ga –mišpat ,156-5, Haga, 227-26,348-2, Haga/

-„Když Žid okradl nežida a jeho / žida/ nutí přísahat…, tehdy on musí ve svém srdci prohlásit přísahu  jako neplatnou, protože je donucen k tomu.“ /Jore de ´a ,329-1, Haga.- Pozor : toto přikázání se týká chování žida v průběhu vyšetřování a soudu !

-„Když je o někom zjištěno, že třikrát zradil žida nebo jeho majetek ve prospěch nežida, tehdy je třeba vyhledat  způsoby jak ho sprovodit ze světa“. „ O náklady, spojené s odstraněním zrádce z tohoto  světa se podělí všichni obyvatelé obce / Chošen ga- mišpat 388-, 15-16/.

-„Zrádce je dovoleno zabít na jakémkoliv místě, dokonce v naši době. Je dovoleno ho zabít dříve než stačí napsat udání / které přinese ztrátu  na těle,nebo na penězích i když nepatrnou“/… i  každý, kdo prvním zabije ho  má zásluhu“ / Chošen ga-mišpat 388-10/.

-„Žida- volnomyšlenkáře…/  toho, kdo koná bohoslužby nežidů/…..  zabíjet takové všechny, a je to dobrý skutek“. „Když existuje možnost zabít takového veřejně mečem  , ať  je to tak vykonáno, jestli ne, je třeba způsobit mu smrt. Například jeden  z takových spadl do studny a tam jsou přistaveny schůdky, vytáhni je se slovy : „Mám já ale  takovou starost, mého syna je třeba sundat ze střechy, hned ti je přinesu zpátky“ i pod. /Chošen ga-mišpat ,425 -5/

Všechny texty, identita kterých byla již dokázána  /a to je důležité!/ německým soudem, jsou potvrzené  i skupinou současných mladých rabínů a „posluchačů“ješiv, kteří se postavili proti této rasistické morálce.Například izraelský spisovatel I.Šamir v časopise „ Naš sovremennik „ 2004,č.11/ otiskl následující přikázaní, proti kterým vystupují tyto svědomití Židé ,viz taktéž na internetu a TADY /English/ :

-„Židé – plnohodnotní , dokonalí tvorové, nežidé, na druhou stranu , i když jsou  lidé, ale neplnohodnotní a nedokonalí. Rozdíl mezi Židy a jinými národy –jako mezi duší a tělem, nebo mezi lidmi a zvířaty. Rozdíl mezi duší Žida a duší nežida větší, hlubší a značnější, než rozdíl mezi duší dobytka a lidskou duší. „

- „Zákaz nenávidět (jiného člověka) vztahuje se zásadně jen na Židy. Židovský zákon povoluje  mstivost a neodpouštění zla ve vztahu k nežidu. Žid nesmí pociťovat zármutek … dokonce ve vztahu ke  svým  nejbližším příbuzným-nežidům.

- „Každý modlář  (jak Žid tak i nežid ) musí být odsouzen k smrti... když neexistuje odpovídající soudní rozhodnutí,, každý Žid má právo a dokonce povinnost   zabít Žida, který prokazatelně je modlářem…Ve vztahu ke Křesťanství mezi autoritami panuje různorodost názorů, přesto většina z nich řadí Křesťanství  k modlářství „

Ke všemu  výše uvedenému můžeme dodat i slova modlitby Šefoch, ve které Židé  před Pesachem dovolávají se svého „boha“, aby“ zničil  z podnebeské „všechny ostatní národy.

Vysoce oceňujeme skutečnost, že náš odpor k židovské nenávisti vůči lidstvu rozdělují i nejčestnější zástupci židovského národa, občané Izraele, jako Izrael Šachak z Jeruzalémské  Univerzity a Izrael   Šamir, odsuzující morálku „Šulchan Aruch“ jak v talmudské teorii tak i ve státní praxi židovských vlád ve vztahu k Palestincům ( viz také články I.Šamira v časopise „Náš sovremennik“, 2003, č.10).

Je nutno podotknout, že dokonce výše uvedené poslední nenávistné  zabijácké přikázání je nejen  teoretické, ale  praktikuje se i do dnes. Tak expředseda židovské obce v Charkově Eduard Chodos otiskl  důkazy ( „Sekyra nad pravoslavím , nebo Kdo zabil otce Menja“, Charkov, 1999 ), že členové židovské obce hnutí Habad  zavraždili v roce 1990 pravoslavného Žida otce Alexandra Menja( který „pořádal bohoslužby nežidů a toužil po vytvoření židovské pravoslavné  církve“, což dle zákonů státu Izrael  je kriminálním činem ) ale o  tyto důkazy právní orgány RF se nezajímaly. Bylo dovoleno hledat vrahy   jen „mezi ruskými antisemity“.

Pro vyznavače morálky „Šulchan Aruch“ není zvláštnosti, že většinu protižidovských akcí  uskutečňují  samotní Židé s cílem provokace,- aby se  následně  přitvrdily tresty proti patriotům. V Rusku je všeobecně známý „Případ Norinskeho“, který v r. 1988 rozesílal  antisemitské letáky jménem organizace „Paměť“, aby vyprovokoval trestní orgány k postupu proti této organizaci, napomáhal tomu jeho soukmenovec hlavní redaktor časopisu „Znamja“(Vlajka) – G.Baklanov, který vytiskl tento leták v nákladu 500 000 ks.,- a na základě tohoto faktu byla provokace následně odhalena.

„Znamja „číslo 10, 1988, Pravda, 19.11.1988, Komsomolskaja pravda, 24.11.88, Ogonek č. 9, 1989. Z čerstvých případů můžeme připomenout  podivnou řadu aktů vandalismu v r.1998 až 1999 :  13.května 1998 v Moskvě došlo k nočnímu výbuchu v synagoze v Mariinoj roše / (poškozena zeď), ve stejný den- poblíž synagogy v městské části „Otrandnoje“ byl pohozen  hořící kanystr  s benzínem“, v Irkutsku byl „ znesvěcen  židovský hřbitov“- samozřejmě, křik ve světových mediálních prostředcích byl obrovský i všechno bez důkazu připsali na vrub vystoupení neznámých ruských nacistů“ Nezavisimaja  gazeta“, 15.5.1998.

No když  vzápětí po tom,v roce 1999 v Birobidžanu byla poškozena synagoga , a na soudním přelíčení bylo zjištěno, že sami Židé objednali za tímto účelem jednu osobu /“Radoněž „1999, č .15-16/-  o tomto faktu demokratické sdělovací prostředky raději pomlčely.

Na základě výše uvedených přikázání  a reálného chování Židů, není těžké se dovtípit, proč vždy stálým souputníkem židovství ve všech národech a dobách je tak zvaný „antisemitismus“- tj. nepřijetí lidmi dané judaistické  morálky.  Právě proto neměli Židé rovnoprávné podmínky v křesťanských státech a dosáhli toho jen na základě antimonarchických  buržoazních revolucí, cestou  svržení tradiční moci.. A také v Ruské Imperii  Židé , po neúspěšných  pokusech ruské vlády srovnat je s ostatními občany, v XIX ztratili rovnoprávnost ne proto, že  byli Židé na základě krve / Imperie byla mnohonárodnostní/, a už vůbec ne proto , že nebyli křesťané / nebyli jimi muslimové , buddhisté   a jiné národy žijící v Rusku/, ale jen proto, že jejich židovské náboženství je protikřesťanské a nenávistné vůči lidem , zachází tak daleko, že dokonce praktikuje rituální vraždy . Mnoho případů rituálního extremismu bylo prokázáno soudně / Viz šetření uskutečněné  předrevolučním ministerstvem vnitra :  V.I.. Dal „ Vyšetřování  zabití Židy křesťanských dětí a použití  jejích krve“ SPb, 1844./

Duchovní příčiny takové nenávisti Židů k lidem objasňuje nám  Evangelium slovy Ježíše Krista o židovských duchovních vůdcích, kteří  odmítli Boha Otce a proto nepřijali i ukřižovali Syna Božího  :  „ Jste ze svého otce, z Ďábla, a přejete si činit  žádosti svého otce, ten byl zabijákem , když začal, a nestál pevně v pravdě, proto, že v něm pravda není.“/ Jan 8: 19-44/ Toto je  všeobecně uznávané v Pravoslaví vysvětlení judaistické  agresivity  jako podoby satanismu. Podobné mínění zastávali velmi známí  zástupci  inteligenci , které nemůžeme podezírat z „antisemitismu“, například , filosof A.F.Losev / „Istochnik“,M,1996, č. 4 , str. 117-122/, otec Pavel Florentský / viz knihu V.V. Rozanova „Sacharna“, M, nakladatelství „Republika“, 1998, str. 360/ i otec Sergij Bulgakov:  „Když židovství odmítlo Krista stalo se laboratoří všelijakých duchovních hříchů, které otravují svět a obzvlášť  křesťanské národy“ / „Věstník RCHD“,Paříž,1973,N 108-110, str. 72/ dokonce judeokřesťan  otec Alexandr Men , který bojoval proti „antisemitismu“, tvrdil, že Žid, který odmítá křesťanství „ zrazuje sebe sama  i lehce podléhá vlivu temných sil“/časopis „Židé v SSSR“, 1975,č. 11/.

Toto se bohužel přihodilo větší části  židovského národa / jen malá  jeho část přijala křesťanství/. Ale oni ve své většině nechtějí uznat tento fakt, a myslí si, že podobná konstatace pravdy Kristem a po Kristu i pravoslavnými křesťany, je pro Židy „urážející“. V mnoha případech Židé směřují své žaloby s odvoláním na „antisemitismus “ právě na základy pravoslavné věrouky , požadujíc  faktický zákaz  Pravoslaví (tak se stalo s učebním vydáním  „Základy pravoslavné kultury“).

Kromě toho nemůžeme  souhlasit se zákazem pravoslavných vědomostí o dějinách jako o boji sil Dobra/ ze strany Církve / a sil Zla / ze strany odmítajícího Krista náboženství, které připravuje příchod vlády Antichrista/.

Dodržujíc odkazy  pravoslavných otců Církve,  nemůžeme následovat lživé  ponětí tolerantnosti jako smířlivost ke hříchům , zlu, kacířství, a v daném případě  k satanismu.

Křesťan musí právě  z úcty k obrazu Boha, který se nachází v každém z nás, a kvůli záchraně vlastní duše otevřeně ukazovat Židům na jejích nebezpečné odstoupení od pravdy . A právě v tomto, dle pohledu křesťanství, tkví skutečný akt „lásky k bližnímu“a jen  přestoupení Židů na křesťanství může zachránit je. „Tolerantnost“ vůči kacířství  a satanismu jenom napomáhá jejích duchovní smrti. A pod jejích  nátlakem také i mnohých obětí.

Je nutno hned odpovědět na možné námitky, že ruští patrioti , obviňující Židy, ne vždy dělají rozdíly mezí věřícími  a nevěřícími Židy,  většina z nich přece není věřícími izraelity a nestudují „Šulchan Aruch“ . Ale přece jen život po generace  v ústraní od jiných národu (a právě v tomto i tkvěl zámysl židovského  Kahalu „ jako státu ve státě“- viz knihy židovských autorů : „Antisemitismus ve starém světě“ S. Lurie a „Kniha Kahalu“ Jakoba Brafmana/ přivedli k tomu, že morálka „Šulchan Aruchu“  se stala součásti židovského  uvědomění dokonce v jeho sekulární podobě. Takový závěr uskutečnila i  židovská spisovatelka – socioložka Ch. Arendt :

„ Právě v procesu sekularizace vznikl úplně reálný židovský šovinizmus … Představa o vyvolenosti Židů obrátila se v představu , že  Židé jsou“ solí zemí“. Od této doby stará judaistická   koncepce vyvolenosti přestává být  podstatou náboženství izraelitů a se stává podstatou židovství“ / „Antisemitismus“/“Sintaxis“, Paříž, č 26, 1989.

Tento“ reálný židovský šovinismus“a drzost  přesně v duchu „Šulchan Aruchu“ názorně se projevily jak v období strašného genocidu  ruského pravoslavného národa v letech 1920-1930  (po takových skutcích měli  by ,být  Židé obzvlášť  zdrženliví v obviněních proti ruským patriotům)  tak v období  rozbití  SSSR a postkomunistických reforem v naši zemi, což se projevilo jak v nezákonném přivlastnění státního majetků, jako „nepatřícího nikomu“, tak i v skladbě nové vládní vrstvy : „ve vládě je plno Židů“- hrdě se přiznává rabín A. Šajevič / „ NG“, „ Postavy a tváře“, 1998, č.16/.

Takovým způsobem jejich vliv na život v naši zemí je absolutně neproporcionální k jejich populaci (O,16 % dle „údajů posledního sčítaní lidů ) ke škodě všech ostatních národu v RF, a  především státotvorného   ruského národu.

Známý židovský publicista L.Radzichovský  pojmenoval to jako : „demokratickou kapitalistickou revolucí….Židovská a ji spřízněná inteligence vždy byla v Rusku nositelem západních liberálních ideologií, a proto se stala ideologem i této revoluce“. Proto „ Židé mají mnohem větší zastoupení v ruské politice a byznysu , než v politice a byznysu  jakékoliv jiné křesťanské zemí“.  Radzichovský pojmenoval  to„ židovským štěstím“, tak zněl i název jeho  článku „ Nové ruské slovo“, 17.01.1996 /.

Sami  židovští oligarchové  upřímně povyprávěli na 2. programu izraelské TV o pramenech svého „štěstí“ v uskutečněné jimi revoluci / kursiva naše/ :

„Stupeň korupce v Rusku plně odpovídá stupni změn v Rusku. Nemyslím, že izraelská byrokracie  má možnost přerozdělovat bohatství v hodnotách desítek, stovek milionů a miliard….to byl „ničí“ majetek, toto byl majetek státu- to jest nás všech. Tak proto byrokrat měl možnost jediným podpisem určit : toto patří tobě nebo někomu jinému… Dobrý zápas, který přivedl k výsledku, který teď máme.“ Boris Berezovskij. „ Takové zisky a majetek, které bylo možné vydělat v Rusku , nebylo možné vydělat nikde … Větší část kapitálů tam,

50 procent patří židovskému byznysu“ /Malkin  , v současné době člen Předsednictva Ruského židovského kongresu/. Gusinskij, první Předseda Ruského židovského Kongresu v tomto pořadu vyjmenoval jako důvody takového židovského  zdaru- krutost“, …“méně pravidel, více pravidel síly, více pravidel agrese „

Nesmíme zapomínat, že Gusinskij , když řídil REK, byl obviněn z finančních podvodů, a  následně se vytratil s nakradeným kapitálem do Izraele. Jeho pokračovatel Nevzlin se schoval tamtéž, ovšem byl ještě obviněn i v napomáhání vraždám konkurentů. A tyto lidi byli zvoleni  židovstvím  jako předáci, mezinárodní židovství je ochraňuje všemi možnými způsoby od soudních žalob křiky o „státním antisemitismu“! A kolik jim podobných  zlodějů vedou i nadále svůj „ dobrý boj“- za faktickou moc nad Ruskem !.

„Poprvé za tisíc let vstupu Židů do Ruska my obdrželi reálnou moc v této zemí“- konstatuje jiný židovský literátor, E.Topol, v „Otevřeném dopisu Berezovskému, Gusinskému, Smolenskému, Chodorkovskému a ostatním oligarchům“.,“Argumenty a fakty“, 1998, č.38/ Přitom Topol a jiní citliví Židé / například J. Nudelman- viz „Sovětskaja Rossija“, 20.06.2002/,  poukazují na ten fakt, že destrukční žraločí politika židovských oligarchů, ponižující  ruský národ vyvolává nepřátelství  ruského národa vůči Židům.

Žádáme  Generální Prokuraturu přiznat tato slova Topola a Nudelmana  jako  fakt doznání odpovědnosti žalující (židovské )strany  na současném vyhraněném rusko-židovském konfliktu.

Tím spíše, že pro udržení ve své moci nezákonným způsobem uchváceného  “bezprizorního“ státního majetku, tato vrstva vede  cílevědomou politiku rozložení národní morálky, ničení duchovních hodnot, s jediným  cílem udělat z lidí dobytku podobný dav bez víry a tradicí- takovým způsobem  se dá  jednoduše řídit  národ, mařit jeho odpor.

Proto vlastně Židé se postavili na tvrdý odpor zavedení ve školách „Základů pravoslavné kultury“ a také na základě  zásahu Židů  nám, státotvornému  ruskému národu, se zakazuje v „občance“ uvádět národnost. Hlavní rabín RF Šajevič v rozhovoru s“Los Angeles Times“, potvrdil, že právě  Židé trvali na zrušení kolonky „národnost“ a důvod tohoto snažení vysvětloval  tak: „ Židé obsadili vysoká místa ve státních organech.“ Tj. dokonce oni sami chápou, jaká představa se vžila o jejich národu u nežidů, a proto  se snaží skrýt svou národnost- tento fakt svědčí o mnohem.

Jako jeden z mnohočetných příkladů  snahy  zničit duchovní hodnoty národa uvádíme Vám , pane Generální Prokurátore, případ působení ministra kultury Švydkeho / teď řídi Vládní agenturu v oblasti  kultury/ a jeho TV program „Kulturní revoluce“, ve kterém cílevědomě ponižuje ruský patriotismus a pravoslavné tradice, propaguje vulgaritu a ideje typu:

„Sex – motor kultury“ (7.3.2002). Všechny protesty kulturní veřejnosti  proti odporné a provokační činnosti tohoto „hlavního kulturního člověka zemí“ jsou bezvýsledné.

Přičemž  Švydkemu a jeho kolegům jsou k dispozici pro útoky centrální kanály TV RF a u bránících se pravoslavných patriotů  jenom  minimální náklady novin, za které je pronásledují a ženou k soudu- tato nerovnost možností též může ve svých důsledcích vést ke zbytečné emotivnosti, obzvlášť  při kladení odporu drzým a  rouhačským  výpadům osob židovské národnosti.

No tuto emotivnost , bránicích se lidí zahnaných do rohu nelze směšovat s agresivitou útočící strany.  Pro pravoslavného člověka agrese  je nepřípustná, ale on je povolám zachraňovat svůj národ a své svatostánky- příklad tomu nám podal sám Ježíš, který bičem vyháněl z chrámu znesvěcující ho obchodníky.

Když porovnáme :  vyjádření obviněných patriotů jsou méně agresivní než vyjádření Židů ve vztahu k nežidům, která jsou zveřejňována v židovském tisku v RF. Například v orgánu Rossijského jevrejskeho kongresu / Ruský židovský kongres/ „Jevrejskije novosti“ (2002, č16,č.9 poslanec Knessetu A.Liberman vyzýval k násilnému vysídlování Palestinců z Izraele. Přitom Palestince – a to v rozporu s rezolucemi Rady Bezpečnosti OSN !-  nejen vyhánějí z rodné země/ 4 miliony utečenců/, no i zabíjejí jejích aktivisty spolu s rodinami- tak  vypadá v praxi „Šulchan Aruch“ ve státní politice Izraele. A židovství RF připojuje se k tomu : „Ruský židovský kongres“ ve svých cílech  píše, že „pořádá akce solidarity s národem Izraele, a provádí politické lobování zájmu Izraele.(Jevrejskije novosti“,2002, č.15, str.5) Stejné cíle stanovil i státní Ústav výzkumu Izraele a Bližního Východu, ředitel kterého Satanovský současně předsedá “ Rossijskemu jevrejskemu Kongresu“

Židovské obce ve všech zemích světa vedou podobná „ politická lobování“  zájmů mezinárodního židovstva na úkor zájmů zemí, ve kterých žijí, a obzvlášť ve Spojených státech, které se staly nástrojem pro dosažení globálních cílů židovstva, což otevřeně přiznal A.Šaron v Knessetě v r 2001. Židům se podařilo v zájmu Izraele využit armádu Spojených států  pro rozrušení celého státu- Iráku.

Rasismus svého „ Šulchan Aruchu“ se snaží zamaskovat předběžnými obviňováními v antisemitismu (tj. prý rasové nenávisti ) všech, kteří nesouhlasí s jejích morálkou, jejích činy, jejích válkou. No taková záměna pojmů je hrubý podvod, který musí být zřetelný každému nezaujatému soudci. Je možné dnes říci, že celý demokratický svět se nachází pod finančním a politickým  dozorem mezinárodního židovstva, na což jsou v současnosti otevřeně hrdí největší  bankéři / J.Attali  apod./

Ale my si nepřejeme, aby naše Rusko, proti vzkříšení  kterého se vede preventivní permanentní válka bez pravidel , se ocitlo mezi těmito nesvobodnými státy.

Proto jsme, jak za účelem  obrany své Vlasti  tak i vlastní sebeobrany, byli  nuceny se obrátit k Vám, pane Generální Prokurátore , s následujícími konkrétními body 1-4, opírajíce  na  zákony  RF s žádosti o zákaz teorii a praxi podobného druhu extremismu:

  1. Prověřit fakt oficiálního vydání a distribucí v Moskvě  v ruštině Kongresem   Židovských  Náboženských Organizací a Spolků v Rusku / oficiální adresa : 101000 Moskva,  B.Spasogliniševskij per., d. 10, str.1/ judaistického Kodexu chování „ Kicur Šulchan      Aruch“, obsahující ve vydáních 1999, 2001 výše uvedené zákony nenávisti k nežidům.

Prosíme povšimnout ten fakt, že toto není jen historický text, ale určený a předepsaný k  dodržování i v naší době zákon, jak se vyjádřil  ředitel Výkonného výboru  KEROOR , rabín Z.Kogan v Předmluvě k této knize, a hlavní rabín Ruska A. Šajevič tamtéž tvrdí o velké popularitě této knihy mezi současným ruským židovstvím.

V Moskvě se tato kniha prodávala ve velkém počtů židovských knihkupectví / například  na fakultě žurnalistiky na MGU/, a samozřejmě i synagogách. Donedávna /2004/ tato kniha se prodávala  na výše uvedené adrese KEROOR.

V případě, že táto kniha bude uznána jako extremistická-  poslouží  to izolaci a odstranění jednoho z původních pramenů extremismu v Rusku, občas vyvolávajícího odvetný extremismus. Toto by mělo být jen prvním krokem. Pro odstranění podobného druhu extremismu je nutné odstranit jeho hluboké základy.

1. Proto žádáme o prověření faktu přiznání v tisku Z.Koganem v Předmluvě k této knize , že vypuštěné pro účely konspiraci ostatní  extremistické zákony, samotným  Koganem pojmenované jako  urážlivé pro nežidy, jsou  přednášeny v židovských výchovných školách – ješivách. Rabín Kogan přímo zve své soukmenovce k studiu těchto urážek. Pro uskutečnění prověrky je postačující provést analýzu školní látky v známých ješivách Moskvy, taktéž v ješivách struktury FEOR rabína Berla Lasara, kterou dokonce samotní rabíni Kogan a Šajevič spolu s dalšími  pokládají za extremistickou,  „kopírující akce kriminálních struktur“viz „Mezinárodní židovské noviny“, 2005, č.7-8, str.1. Prověrku, žádáme uskutečnit  s přizváním nezávislých překladatelů-hebraistů /nežidů/, s ohledem na  citací úryvků z uvedených zákonů Talmudu a „Šulchan Aruchu“/soudní překlad doktora Karla Eckera/

2. V  případě, že prověrka potvrdí přiznání rabína Kogana a podobná studijní kniha bude zakázaná k použití- pak i tento fakt se stane  druhým vážným krokem na cestě odstranění pramenů extremismu.

Ale je nutné poznamenat, že daný text je základem a obsahem judaismu , odvolávat který Židé nebudou, i když třeba  provedou dodatečné zkrácení  textu, tím převedou akt kultivování nenávisti do ústní podoby / jak to od pradávna praktikují v křesťanských státech/ Proto pro potírání daného pramenu extremismu , je nutné uskutečnit i následující krok –  zakročit s použitím tvrdých sankcí k zajištění  dodržování zákonů RF, jak se to stalo v případě dalších extremistických sdružení.

3.A to :na základě článku 282 TK RF, zákona „ O potírání extremistické činnosti“ 2002 a a čl. 13-5 Ústavy RF ( se zakazuje vytvářet v naši zemí všechna sdružení, která rozdmýchávají  sociální,národnostní a náboženskou nesnášenlivost/  žádáme  o zahájení oficiálního trestního stíhání  a zákazu činnosti v naši zemi všech náboženských a národnostních židovských sdružení,vystavených na základech morálky „Šulchan Aruch“,  jako extremistických. Osoby odpovědné za nabytí těmito sdruženími státního a městského majetku, a dalších  privilegií včetně státního financování pohnat k soudní zodpovědnosti bez ohledu na jejích funkce a postavení. Prosíme též prozkoumat otázku, zda je  přípustná přítomnost osob, účast kterých v podobných extremistických sdruženích byla dokázaná, v orgánech státní správy a mediích / „čtvrtá moc“/.

4.Výsledky uskutečněného  prověřování je třeba zohlednit nejen v tomto soudním přelíčení obviňujícím ruské patrioty v „antisemitismu“, no i na tomto základě pozorně přezkoumat všechny předcházející podobné odsuzující rozsudky, iniciované židovskou stranou-nakolik jsou opodstatněné ve světě výše uvedených faktů.

V případě, že Vy, pane Generální  Prokurátore, shledáte, že naše „Výzva“ nemůže  být přijatá na základě nějakých nám neznámých v daný moment formálních předpisů nebo námi byly učiněné nějaké formální chyby- jsme připravení tyto překážky okamžitě odstranit. Všichni, kdož podepsali tuto Výzvu  zplnomocnili k tomuto  podatelé. Toto nesmí být důvodem pro nepřevzetí naši Výzvy dle obsahu.

Žádáme o sdělení odpovědí na adresu podatelů Výzvy.

Kopií zasíláme  Státní Dumě se žádosti  o  podaní poslanecké interpelace  v Generální Prokuraturu  k výše uvedeným bodům 1-4

7/20 března 2005
Svátek Vítězství Pravoslaví

Nutný postskriptum.

Předběžný  projekt naši Výzvy pro účely otevření diskuse a podpisové kampaně byl umístěn 15 prosince  r.2004 na některých stránkách  na Internetu ( někdy i se změnami , uskutečněnými provozovateli internetových stránek) a vzápětí byl podpořen 20 poslanci Státní Dumy ( kterým jsme vděčni , nehledě k následným nedorozuměním) . Za měsíc po prvním uveřejnění tohoto textu, v lednu 2005, byla rozpoutána  přímo „světová“ pomlouvačná  kampaň (k židovskému   výročí Osvencima ) proti osobám, podepsaným pod Výzvou, jako „provokatérům-nacistům“, se žádosti o potrestání  „ za rozdmychávání rasové nesnášen-livosti“, ale ne vydavatelů  a lektorů „Šulchan Arucha“, nýbrž náš Moskevský sekretariát práv Člověka. Ruský Židovský Kongres podal odpovídající oznámení v orgány Prokuratury. Text naši Výzvy  v mediích nebyl uveřejněn, tiskli se jen bezdůkazné  obviňování v „antisemi-tismu“ a „provokacích“, rozhovory v tisku s podepsanými se překrucovaly. Pod tlakem této kampaně  nás odsoudili i zástupci mnohých mocenských struktur RF, na některých, kteří podepsali tuto Výzvu byl vyvíjen hrozný tlak určitých struktur -a to bez vyšetřování, soudu a dokonce bez provedení analýzy textu naši Výzvy Generální Prokuraturou ! Hodnotíme tento fakt jako pomluvu, a postup struktur jako nezákonný.

Můžeme poděkovat všem židovským a podléhajícím  jim silám, jak názorně předvedly nečestnost svého postupu v nařknutí  z „antisemitismu“ s jediným důvodem zamaskovat problém, což se uvádí i ve Výzvě. Tato reakce, po kolikáté už ,potvrzuje i naše varování o obrovském vlivu židovství na mediální prostředky a mocenské struktury v naši zemí, smířit se s čímž nemůžeme  s odvoláním na naši povinnost a svědomí.

Příznačným je i fakt, že v tomto období vyznavači „morálky“ pánové Švydkoj a Gelman  předvedli další příklad beztrestného zneuctění“ ruské kultury a Pravoslaví- pořádanou v Moskvě na peníze ze státního rozpočtu  výstavu „Rossija-2“, s řadou nactiutrhačských „výtvorů“( můžete zhlédnou reportáž pořadu „Russkij vzgljad““ ze dne 27.02.2005). Připojujeme se k protestům ruské veřejnosti, požadující  vyšetřit další projev protiruského extremismu, a konečně povolat k zodpovědnosti  osoby vysoce postavené !

Nesnažili  jsme se o maximální počet podpisů pod naši Výzvou, počet není důležitý.

Přesto si myslíme, že miliony naších občanů, a nejen pravoslavných ruských , nýbrž i jiných národností a náboženství v Rusku,  připojili  by své podpisy pod naši Výzvu, kdyby měli tu možnost( to je zřejmé z výsledku hlasování televizních diváků  v průběhu  televizní diskuse „K barieru“ na TV kanálu NTV 3 února 2005) . Je nám známo, že mnoho lidí osobně podali oznámení v Prokuraturu , že připojují se k naši Výzvě. V některých městech skupiny občanů podali trestní oznámení v místní orgány Prokuratury o činnosti místních organizací – vyznavačů morálky“Šulchan Aruch“.Doufáme, že protesty budou přijaty v Prokuraturách a vyvolají obrannou iniciativu našeho národa.

Proto myslíme, že prvního cíle naši Výzvy jsme dosáhli : otázka demaskovaní nenávistné vůči lidem morálky Šulchan Aruch“ už není tabu a taktéž se otevřela možnost široké veřejné diskuse na toto téma .Vztah k této otázce různých mocenských struktur, politiků, veřejných a náboženských  činitelů názorně předvádí linii fronty v současné válce, která je vedená proti Rusku : kdo hájí zájmy našeho národa, a kdo je schopen zradit pod „strachem židovským“ Doufáme, že v orgánech Prokuratury pracují čestní lidé, schopní splnit svoji občanskou povinnost, a zaujmout v této válce odpovídající pozici, za kterou se nebudou stydět před národem a Bohem

Podpis :

Anikin V. redaktor novin „ Astrachanská država“, Astrachaň
Antonov V.V. redaktor novin „Imperskij vestnik“, S-Petersburg
Belov V.I. spisovatel, nositel Státní ceny, Vologda
Budjanov V.P. redaktor novin „Pamjat“, Novosibirsk
Budov Pavel, duchovní Ruské Pravoslavné Církve  , Moskva
Vargudin V.I.:, zst. Hlavního redaktora novin“ Volha“, Saratov
Varsonofij (Samarin) jehumen Ruské Pravoslavné Církve, Stavropolskou kraj
Gorelikov P.N., podplukovník, předseda KKOO „Pravoslavné oficery“, Krasnodar
Grjaznov V.L., hlavní redaktor novin“Russkij front Moskovii“, Moskva
Dzikovickij A.V., hlavní redaktor novin“Kazačij vzgljad“, Obninsk, Kalužskaja obl.
Dušenov K.J. hlavní redaktor novin“Rus Pravoslavnaja“, S-Peterburg
Jegorov A.G.  redaktor novin“Vitjaz“, Barnaul
Jerškov K.I.předseda pravoslavného rusko-serbského bratrství, Moskva
Ivašov L.G., generál-plukovník, doktor historických věd, Moskva
Zaderej V.A. hlavní redaktor novin „Znanije-vlast“, Moskevská obl.
Kalentjev V.F. hlavní redaktor novin“Otčina“, Nižnij Novgorod
Kartaševa
.V
.básnířka, Moskva
Klimov D.V., odpovědný sekretář novin“Zemskoje obozrenije“, Saratov
Klykov V.M., malíř zasl.umělec Ruska,hlava Rossijskogo sobornogo dviženija, Moskva
Kolodezev I.V., hlavní redaktor novin „Russkaja Sibir“, Novosibirsk
Kulebjakin I.V. hlavní redaktor novin „Mosskovskije vorota“, Obninsk
Lizunov I.K. ataman kozáků obec Spas, Obninsk
Mironov B.S. spisovatel, předseda Svazu slovanských novinářů, Moskva
Mironov V.L. hlavní redaktor novin „Russkij front Kubani“, Krasnodar
Mironova T.L., doktor filologických věd, spisovatel, Moskva
Mkrtčjan E.V., pěvkyně ,laureát ceny Puškina, vedoucí pořadu „Vozvrašenije na Rodinu“, Moskva
Nazarov M.V:, spisovatel, historik, vedoucí nakladatelství „Russkaja ideja“, Moskva
Osipov V.N., hlava Svazu“Christianskoje Vozroždenije“, Moskva
Pašenko O, hlavní redaktor novin „krasnojarskaja gazeta“,Krasnojarsk
Putincev S.A, hlavní redaktor novin“Za Rus“, Novorossijsk
Ryžko V.E, režisér dokumentarista, Moskva
Savěljěv J.V.,předseda vedení ruské občiny, Jekatěrinburg
Solujanov A.P.,generál-major, Hrdina SSSR,Hlava Svazu Archipelaga Michaila, Moskva
Spasskij B.V.,desátý  světový šampión v šachu, hlavní redaktor novin „Šachmatnaja nedělka“,Paříž-Moskva
Sprjadyšev V.M. hlavní redaktor novin“Russkij front Povolžja“,Volžskij, Volgogradskaja obl
Terentjev S.V., hlavní redaktor novin „Kolokol“, Volgograd
Turik A.S., hlavní redaktor novin „Russkij Vostok“, Irkutsk
Chatjušin V.V., zast. hlavní ho redaktora novin „Molodaja gvardija“, Moskva
Šafarevič I.P., akademik RAN, Moskva
Šachmatov A.V. zpěvák, ředitel Vsemirnogo russkogo centra, Sydney-Moskva
….jiní ( kolem 5000 podpisů, včetně duchovních  Ruské Pravoslavné  Církve)

Podpisy pod Výzvou, jsou uvedené tak, jak byla podána v Generální  Prokuraturu.

V případě, jak to uvádějí židovské sdělovací prostředky, někdo byl donucen pod jejích tlakem odvolat svůj podpis, domníváme se , že takový člověk sám sdělí toto veřejnosti v tisku.

Takové případy budeme hodnotit jako důkazy židovské moce, které jen potvrzují výše uvedené údaje v naši Výzvě.

Обращение на разных языках:
English   France   Espanol   Deutsch   Italiano   Česko   Polska   Русский   Greece   Japanese   Arabic
If you have friends who do not understand Russian, the Petition has been translated in several other languages

Постоянный адрес страницы: https://rusidea.org/2312

Оставить свой комментарий

Ваш комментарий

Ваш адрес email не будет опубликован. Обязательные поля помечены *

Подпишитесь на нашу рассылку
Последние комментарии

Этот сайт использует файлы cookie для повышения удобства пользования. Вы соглашаетесь с этим при дальнейшем использовании сайта.